Blog

Nákup nemovitosti

16.07.2013 11:53

 

V zásadě můžete koupit byt, apartmán, fincu nebo samostatnou vilu.

 

Byty.

Můžete koupit byt v paneláku, v novostavbě či ve starší zástavbě. S nábytkem a balkonem či bez. S výhledem na moře či uprostřed města. 

Často k němu může patřit tzv. komunální bazén, čili oplocený bazén, někdy i terasa na střeše domu, tzv. solárium, s přístupem pouze pro ty, kteří jsou obyvatelé určitého domu.

Ale pořád je to byt. Jezdíte výtahem či po schodech a moc zeleně si neužijete. Kolem vás a pod vámi jezdí auta. Doprava může být i velmi rušná.

Byty ovšem nikterak nezatracujeme, mají svá kouzla, můžete si balkon osázet palmičkami a oleandry a pod markýzou na ratanové pohovce můžete pozorovat ruch města. A máte 20 metrů do hospody. Jste takzvaně v centru dění.

Ale po pár týdnech může omrzet a budete vyhledávat ticho, klid a zeleň.

 

Například před časem byl k prodeji byt 3+1 s balkonem za 18.000 euro, ve vesničce na náměstí s kostelem a kavárničkou. Muselo to mít svůj půvab, ovšem bylo to asi 25 km od moře, v bohem zapomenuté vesničce a byt vyžadoval rekonstrukci a byl bez vybavení a bez výtahu.

Tak nízké ceny ovšem za byt běžně nenajdete, jejich ceny jsou srovnatelné s menšími apartmány, pohybují se od 40.000 do 100.000 euro, i víc. Existují i luxusní byty, které by měly však spíše patřit do kategorie apartmánů.

 

Apartmány.

Je mnoho druhů apartmánů, od apartmánových domů, které by se daly srovnat s byty ve větším domě, jsou však v nesrovnatelně lepším prostředí, většinou nejsou daleko od moře a žijí zde převážně cizinci, doprava není rušná, většinou je to blízko cesty k moři, jsou zasazeny do krásné zeleně, mají např. atria s parčíkem a komunálním bazénem, větší balkony a celkově působí příjemnějším dojmem.

 

Pak existují tzv. rezidence či urbanizace, což je španělské specifikum, jsou to jedno až dvoupatrové apartmány postavené jako řadové domky, architektura je úžasně nápaditá a různorodá a oku lahodící. Jsou to takové mini domečky a mají předzahrádky osázené citronovníky a palmami,  prostorné terasy v patře a horní solária, v zahrádkách mají obyvatelné např. ptačí voliéry, pejsky či kočičky. Všelijaké cetky, sošky , ale také pergoly a grily.

 

Celá urbanizace je samostatný komplex, každá má svůj název, např. Los Balcones, na který do konce života nezapomeneme, neboť to byla „španělská Stínadla“, změť křivolakých uliček, v kopcovitém terénu, kde jsme asi hodinu bloudili, než jsme se zcela vyřízeni vymotali ven.

Rezidence bývá mnohdy uzavřená brankami na klíč, uvnitř jsou malé parčíky s tropickými rostlinami a někdy i několik bazénů, v sezoně s plavčíkem, a mají také své „prezidenty“, kteří rozhodují o takových důležitých věcech, jako jestli si smíte zasklít terasu atd.

 

Večer jsou rezidence krásně osvětlené a většinou nebývá větší ruch až na nějakou tu menší či větší společnost u španělského vína. V rezidencích, kde převažují Španělé se svými rodinami a západoevropané jsou v menšině ( je to většinou ve starší zástavbě), je více rušno, zvláště děti dovádí bez zábran až do půlnoci v bazénech a honí se v uličkách.

 

Ostatní jsou většinou velice tolerantní, vždyť jsou školní prázdniny a jak prohlásil jeden irský starší pár : děti přece dotvářejí atmosféru, aby byla atmosféra, musí zde být děti, jinak je tu smutno…….Krásný tolerantní názor, že? Uf….

 

 Obyvatelé se většinou mění po 2 -4 týdnech pobytu, někteří jsou ovšem stálí rezidenti a bydlí zde např. 12 let, jako naší sousedé z anglického Manchestru, starší milý pár se dvěma malými pejsky.

 

Uličky v rezidencích jsou uzoučké, tak pro dva lidi, a my jako správní Češi jsme přemýšleli, jakto že to Evropská unie povolila, kde jsou normy, co když by přijeli hasiči či zachranáři, jak by se tam vešli  ale Španělé to zkrátka neřeší.

 

Výhody

Jste v krásném prostředí, v zeleni, obklopeni subtropickou přírodou s krásným udržovaným bazénem. Na pohled to konkuruje krásnému hotelu někde v Karibiku. Malé rezidence, parčík s palmami, citronovníky, azurový bazén….Zdravíte se se sousedy, můžete a nemusíte si popovídat, máte pocit určitého bezpečí, kdykoliv můžete požádat kohokoliv o pomoc, taková milá pospolitost různých národů. Převládají Skandinávci a Západoevropané, většinou milí lidé, starší páry či rodiny s dětmi, ti jsou hlasitější, při troše tolerance se to dá vydržet. Španělé bývají trochu hlasitější  ale nezažili jsme nic mimořádného, co by nám moc vadilo. Snad jen tři španělští mladíci, kteří přijeli s velkým boxerem, ten chudák pes hodiny a hodiny štěkal ve stresu na zahrádce, poté co odjeli zřejmě do Casina a nechali ho samotného, byly totiž 3 h ráno. Naštěstí byli zde jen na víkend a po jejich odjezdu si tady všichni oddychli.

 

Nevýhody

K moři a do obchodu či restaurace může být docela daleko, bez auta jste zde ztraceni. Pěšky je vše daleko a v horkém počasí pěší túry nejsou pro každého lákavé.

 

O potřebě aut budeme mluvit také později v jiné kapitole.

 

Slyšíte každého souseda, co dělá, cítíte, co vaří, pro někoho příjemné, pro dalšího nepřijatelné.

Ideální na 14 denní až 2 měsíční dovolenou s autem k dispozici.

Po čase můžete mít potřebu většího prostoru a větší intimity. Je to však individuální.  Například naši sousedé z Anglie zde bydlí permanentně 12 let a říkají, že nemají potřebu jezdit k moři, že nemají rádi pláže, písek a slané moře. Naprosto jim tento mini řadový domeček vyhovuje. Jsou v pokročilém důchodovém věku a starají se o svoji malou krásnou zahrádku a dva pejsky.

My jsme se po čase cítili příliš odřezaní od moře, od dění a od života, sice autem to bylo 5 minut k moři a 5 minut do obchodu, ale přesto…..cítíme potřebu něčeho většího, soukromějšího, blíže moři, chtěli bychom to moře pořád vidět, jako správní suchozemci jsme na moře pořád zvědaví. A hlavně, budeme tady bydlet celé roky, nejsme tady jen na prázdninách.

 

Ceny

Ceny apartmánů se pohybují od 40.000 euro ( ty bývají hodně daleko od moře) do 200.000 euro i více, apartmány mohou mít 1 až 3 - 5 ložnic, mohou být přízemní či jedno až dvoupatrové, ty se nazývají duplexy,  mohou mít několik koupelen, teras, rohové apartmány bývají velice prostorné, mají velké zahrádky, kde se dá zřídit i soukromý bazén, bývají mnohdy osázené keři a stromy tak, že dovnitř není odnikud vidět.

Pěkný apartmán v hezké rezidenci koupíte kolem 75.000 až 130.000euro. Rohový je samozřejmě dražší.

Je také rozdíl, ve které oblasti apartmán koupíte. Jsou zástavby 20 a více let staré, jsou levnější a méně prostorné, mají menší pokoje, koupelny a kuchyně (zde koupíte i za 60 či 70.000 euro)

Jsou residence 2 roky postavené, nové, s prostornějšími pokoji, koupelnami a kuchyněmi, a jsou samozřejmě dražší, kolem 90 až 130.000euro, i více.

 

Finca

Od té doby, co jsme se na internetu dočetli o fince, chtěli jsme jedině fincu. Je to španělská zemědělská usedlost, čili domek a není výjimkou velký pozemek, např. 2000m2. Jsou fincy s 10.000m2 a s traktorem k tomu. Na pozemcích jsou většinou vysázené citrony, pomeranče, morušovníky a jiné ovoce a my jsme se těšili, jak budeme pěstovat své bio ovoce, které doposavad kupujeme nezralé a chemicky ošetřené v českých obchodech.

 

 

Ovšem byli jsme odrazeni místními znalci od nákupu fincy. Fincy jsou hodně osamělé a ne příliš dobře vybavené domky daleko daleko v polích, odřezané od cest, obchodů, od moře a restaurací a pěstování plodin ve větším není snadná záležitost, pouze nadšení nestačí.

Navíc abychom koupili dobře vypadající a dobře vybavenou fincu, dali bychom za ni totéž co za pěkný samostatný dům, čili vilu. To je asi 250.000euro.

 

Vila

Je to asi snem každého, mít svůj domek, zahrádku a snad i bazén. A mít výhled na moře, tak to bychom upsali i svoji duši ďáblu, kdyby to šlo.

Jsou domky řadové, které konkurují větším apartmánům, jsou s komunálním bazénem a mají i nějakou tu zahrádku. Mají více pater, terasy a více zeleně. Koupíte je od 100.000 euro a více.

Pak jsou samostatné domy, čili vily, a ty mají svůj soukromý prostor, větší či menší zahradu a mohou mít i bazén, či mají místo na vybudování bazénu. Čím blíže k moře, tím rapidně stoupá cena.

Pořídíte je přibližně od 150.000euro do několika milionů euro.

Výhody jsou nesporné. Máte svůj prostor, nemáte za zdí sousedy, můžete mít svůj bazén, svou palmu a své soukromí.

 

 

Nevýhody však existují také:

můžete mít pocit menšího bezpečí a vyžaduje to důkladnější zabezpečení. Zvláště večer, v noci a když opouštíte dům. Samozřejmě vše stojí peníze. Na domech bývá často cedulka, že je dům s alarmem a je napojený na policii. Ale to mají i některé apartmány. Například za 400 euro měsíčně se zde poskytuje služba napojení na policii, kdy zmáčknete tlačítko a ozve se vám policie a vyřeší ihned Váš problém, ať je to akutní zdravotní problém či vetřelec u branky. Neslyšeli jsme zatím o nějakých větších incidentech, jen o jednom vykradeném autě, o jednom ukradeném autě a vykradeném opuštěném apartmánu. Alarmy na domech a apartmánech jsou pro osobní pocit bezpečí než že by zde byl akutní problém soustavného vykrádání nemovitostí. A co má alarm, to vždy odradí všechny nenechavce. Nutností je to pro ty, co zde tráví např. jen 3 – 4 měsíce v roce a po zbytek roku je nemovitost opuštěná. Podobný problém mají v Česku majitelé chat a víkendových domů.

 

Ceny nemovitostí

Nutno upozornit, že ceny zde uvedené jako příklady se mohou lišit u každé nemovitosti a u každé oblasti. Jsou pouze orientační.

Můžete koupit úplně novou nemovitost, kterou má realitní kancelář v nabídce přímo od developera nebo starší nemovitost, která měla jednoho i více majitelů.

Ačkoliv Španělé vlastní zde obrovské množství nemovitostí jako letní sídla, zatím jsme se setkali s prodejem nemovitostí pouze od majitelů ze západní Evropy.

 

Důvod prodeje starších nemovitostí?

Buď majitelé koupili něco většího a stěhují se tam, nebo jsou již v pokročilém věku nebo jeden z partnerů již zemřel a oni zatoužili se vrátit do vlasti, přičemž jejich potomci nemají o nemovitost zájem.

Ceny nemovitostí během posledních 8 – 10 let klesají, tudíž původní majitelé již neutrží stejnou cenu při prodeji, za kterou to před léty koupili. Mnozí se s tím těžce smiřují a trvají na určité sumě a čekají dlouhé měsíce (i roky) na kupce, přičemž sám trh určuje v jednotlivých urbanizacích výši ceny, kterou jsou budoucí kupci ochotni zaplatit.

 

 

Například když jsme žili v nové krásné urbanizaci převážně se Skandinávci, byly zde běžně apartmány, velice hezké a prostorné, k prodeji za 100 – 120.000 euro, našli se ovšem ma

jitelé, kteří je před léty koupili za 250.00 euro a nyní trvali na ceně 200 – 180.000 euro a několik let čekali, pak museli jít s cenou dolů.

Našel se však apartmán, který byl k prodeji za 75.000 euro, neboť majitelka na prodej velice spěchala a snížila cenu. Nutno podotknout, že tento apartmán byl přímo u parkoviště aut, což určitě také přispělo ke snížené ceně.

Obecně platí, že čím blíže k moři, tím vyšší je cena.

 

Bydlet blízko moře či ne?

Ano:

  1. U moře je nádherný slaný vzduch, léčivý na všechna dýchací onemocnění, zvláště pro děti, kuřákům se zase „dobře“ kouří.
  2. Moře stále vidět, cítit a slyšet může být snem mnohých z nás, suchozemců z vnitrozemí, kdy moře známe většinou jen z katalogů cestovek, kde azurové pláže s palmami lákají naše peněženky……
  3. Nemusíte podnikat dlouhou cestu s věcma na pláž, pár kroků k moři je výhoda, když chcete si jít udělat kafe či pro zapomenutou věc nebo odpočinout spálená záda.
  4. Máte kousek do obchodů, restaurací a hospůdek na pobřeží, většinou dojdete všude pěšky.

Do větších supermarketů se však pěšky málokde dostanete.

 

Ne:

  1. U moře bývá zvláště v sezonu rušno, hlučněji, více aut, více lidí, zvláště dětí a mládeže.
  2. V zimě může více foukat vítr, bývá i docela větrno, chladněji.
  3. Vše kovové rychleji reziví: kliky, zvonky, branka, atd. Sůl je dosti agresívní. Může se projevit i na omítce, o nic závažného však nejde. Vše jde čas od času opravit.
  4. Apartmány či domy mohou stát i dvakrát tolik, než ve větší vzdálenosti od moře.

Obecně cesta vedoucí kolem španělského pobřeží N 332 rozděluje nemovitosti na ty „levnější“ a ty „dražší“ tj. blíže k moři.

 

Možná sami přijdete na další výhody či nevýhody. Záleží na vaší chuti.

Zde je nutno zdůraznit konečně potřebu auta, abyste se dostali jak k moři tak na nákupy. Jsou zde samozřejmě autopůjčovny, mnozí turisté si zde přivezli i svá vlastní auta. Jsou zde i tací, kteří mají kola a jezdí na nákupy na kole či chodí pěšky. Z vlastní zkušenosti doporučujeme přivézt či pronajmout si auto, zvláště, pokud jste tady delší dobu. Přece jenom větší nákupy se pronesou a v horkém počasí to není žádná slast. A nejste pak také vázáni na jedno místo a můžete poznávat okolí.

Pokud máte ubytování v apartmánu přímo u moře, kde je nějaký ten obchůdek a restaurace v okolí, pak potřeba auta samozřejmě klesá.

 

Oblasti, kde můžete koupit nemovitost na Costa Blanca a dále na jih

Costa Blanca, Bílé pobřeží se táhne od města Denia po Torrevieja.

Jsou zde vyhlášené písčité pláže Guardamar del Segura a La Mata. Písčité pláže mají výhody zvláště pro rodiny s dětmi. V sezónu, což je od poloviny června do poloviny září bývají hodně plné. Dají se ovšem najít místa, kde je méně lidí, kde jsou útesy a zátoky.

             V této oblasti je velké množství více či méně vzdálených lokalit s nemovitostma, od 50 metrů od moře ( ty jsou velice drahé) až po oblasti, ze kterých se dostanete za 10 až 30 minut autem k moři.

 

Např.  Ciudad Quesada, Rojales, Benijofar, Formentera del Segura, Los Palacios, u moře jsou pak Torrelamata a La Mata.

 

Za La Mata následuje město Torrevieja. V překladu znamená Stará Věž. Kdo by však čekal starobylé město, bude zklamán.  Byla to původně rybářská vesnice, která se rozrostla na větší město. Má sice jednu starou věž a zbytky opevnění, což je ale z historie vše. Starší zástavba se sestává s omšelých a oprýskaných domů, kolem nichž vedou dosti rušné ulice. Novější zástavba představuje opět hezké komplexy rezidencí, vše je ovšem v blízkosti frekventovaných cest. Španělé vybudovali kolem pobřeží čtyřproudou rušnou komunikaci N332 protkanou kruhovými objezdy a zástavba rezidencí je po obou stranách této skoro-dálnice. Jsou místa, kam oko dohlédne, kde je rozeseto tisíce řadových domečků všelijakých tvarů, až se zdá skoro nemožné, že tam všude bydlí či aspoň jezdí na dovolenou rodiny.

 

V Torrevieja je množství obchodů, úřadů, restaurací, hotelů a atrakcí, jako je například aquapark a diskotéky. Jsou zde poblíž dvě velká solná jezera „Parc Natural de las Lagunas de la Mata y de Torrevieja“ a zpracovává se zde sůl. Je to vidět podél cesty, solné kanály, obrovské haldy soli a saliniště, kde je spousta různých brodivých ptáků, například plameňáků. Hlavy mají stále ponořené a pochutnávají si na solnomilných korýších.

 

Pláže jsou zde písčité a jsou přímo u hlavní cesty, která vede u pobřeží. Je zde hlavní kolonáda kolem moře, z opačné strany jsou hospůdky a za nimi již cesta a paneláky, většinou s apartmány pro turisty. Je to komické, když jedete městem po cestě a po přechodu jsou turisté s nafukovacími poduškami a lehnou si vlastně kousek od cesty na pláž. A výhled mají na přístav s loděmi, což ke klidu a čistotě vody určitě nijak nepřispívá.

 

Na kolonádě je však příjemné posezení v některé z restaurací s výhledem na moře a na pouliční obchodníky převážně černé pleti odněkud z Afriky. Občas se u restaurací zastaví postarší Španělka s malou tahací harmonikou či Španěl s kytarou. Dotváří to atmosféru, umělecký dojem je však mizivý.

 

Jeden zážitek si nemůžeme odpustit nepřidat.

Na internetu se nabízela k prodeji nemovitost 5+ kk s horní terasou a předzahrádkou za celkem slušnou cenu. Byli jsme velice zvědavi na tuto nemovitost nedaleko solných jezer. V Torrevieja, oblast Las Torretas.  Jaké bylo naše překvapení, když jsme se ocitli v takovém polo-ghetu, polo-slumišti, kde se po ulicích válely odpadky a potulní psi a kočky a kolem byly nevalně vyhlížející zanedbané přízemní domky velmi odpudivého vzhledu. Samotná nemovitost vypadala úplně jinak, než na internetu. Zanedbaně a odpudivě již z venku. Při otevření dveří se vyvalil takový puch, že jsme měli pocit, jaký asi měl Carter při otevření Tutanchamónovy hrobky. Chtělo to plynové masky a ochranný oděv a měli jsme i obavy z nějaké nákazy. Na jedno nadechnutí venku jsme nemovitost zběžně prošli a nechali si zajít chuť. Kolem právě procházely zahalené arabské ženy a my jsme měli pocit, že v této oblasti to opravdu nebude to pravé ořechové.

 

Na jih od rušného města Torrevieja je oblast Orihuela Costa. Pozor, neplést s městem Orihuela, které je dost daleko ve vnitrozemí ale také do této oblasti patří.   „Costa“ znamená pobřeží, takže Španělé měli na mysli přímořskou oblast, která se skládá z velkého množství rezidencí, urbanizací, obchodů, restaurací a pláží. Tato oblast se rozlišuje podle jednotlivých pláží či místních názvů, nejsou to klasická města či vesnice, takže když přijedete poprvé, máte pocit naprostého chaosu a zmatku a nemáte se podle čeho orientovat.

 

Po pár dnech zjistíte, že je to jednoduché.

 

 

Čtyřproudá cesta odděluje jednotlivé pláže a dražší urbanizace od těch vzdálenějších, a levnějších, infrastruktura je poměrně rozsáhlá a skvělá, je zde proslulý Zenia Boulevard, Casina, supermarkety, veterináři, lékárny, banky, čerpací stanice, a abyste nezapomněli, že jste ve Španělsku, je tady show se španělskými tanci, na exponovaných místech najdete občas Španěla hrajícího na harmoniku či kytaru. Jinak převládají turisté.

 

 

Známé pláže jsou zde tyto:

Punta Prima, Cala Peňas, Cala Mosca, Cala Estaca, Playa Flamenca,  Cala Bosque, Cala Capitan,Cala Caleta, Playa de la Regia, a další. 

 

Jsou to někdy velice malé plážičky, písčité, jejich písek však není mnohdy takový jako na La Mata či Guardamar. Písek je zde nánosem z vyschlých koryt řek, je tmavý a tvrdší. Např. u známé pláže Playa Flamenca. Tyto plážičky nás bohužel moc neohromily, naopak kousek dál jsou dva či více výběžků do moře, kde jsou již klasické hezké písčité pláže a konečně i hezké útesy, kde se dá i šnorchlovat či mít více soukromí.

 

Jeden z větších poloostrovů Cabo Riog je vyhlášený svými „milionářskými vilami“, jsou zde ty nejdražší nemovitosti a je zde opravdu krásně. Je tady také jedna stará oprýskaná stará věž a kanón a docela hezká hospoda s nádherným výhledem na moře, slibným menu a živou hudbou každou sobotu.

Na útesech poloostrova vede krásná stezka na procházky, vpravo máte azurové moře, vlevo skálu a nádherné vily. Nebo naopak. Denně po ni běhá množství běžců či rychlo- ch

odců všeho věku v domnění, že se vrátí domů v nebývalé kondici a kráse.

 

Co naprosto nechápeme, je běh

 v pravé poledne (vůbec nejsou výjimky, které tady běhají v poledne po cestách mezi auty), co bychom však tvrdě potrestali, je jízda na kole v pr

avé poledne s uvázaným pejskem za kolem. Ochranáři zvířat by se zděsili. Již samotná chůze v pravé poledne, kdy teploty se ve stínu pohybují kolem 28 - 30 stupňů, je vysilující. A ani se nedivíme, že ve větších obchodních centrech mají skříňku s defibrilátorem.

A samozřejmě zde na Orihuela Costa nechybí proslulé urbanizace, připomeňme Los Balcones, pobavil nás název Las Filipinas či La Florida, krásná zástavba je Villamartin, je však již dosti daleko od moře avšak lákadlem je množství kvalitních golfových hřišť v okolí. Golfovými hřišti se to zde jenom hemží a výběr je opravdu veliký, některé z nich jsou docela proslulé. Ta zatím čekají na naše bližší prozkoumání.

Jak probíhá samotný nákup nemovitostí

Obyvatelé evropské unie nakupují nemovitosti a pobývají ve Španělsku bez omezení.

Realitní kancelář vás zaveze na prohlídku vybraných nemovitostí a zodpoví vaše dotazy. Je dobré si na místě prohlédnout okolí, zjistit, jaké budete mít sousedy, jak daleko je to k moři, do obchodu, na letiště atd.

 

Poté, co si vyberete nemovitost, složíte realitní kanceláři zálohu, bývá to 3 až 5 tisíc euro, u nemovitostí dražších než 200.000 euro pak 5%. Tímto se stává nemovitost rezervována, jak na internetu tak na vývěskách ve městě, tak i na samotné nemovitosti přibude cedule „rezervováno“ .

 

Majitel nemovitosti toto dostane na vědomí a je zajímavé, že v období 3 až 4 týdnů, než dojde k samotnému prodeji, může majitel od prodeje odstoupit, ovšem za cenu toho, že vám zaplatí dvojnásobnou zálohu zpět.

 

Poté vám realitní kancelář zařídí zřízení Identifikačního čísla cizince, tzv. N.I.E., které se zřizuje na policii a bez kterého byste nemohli nemovitost koupit. Poté s Vámi zřídí účet ve španělské bance a u advokáta podepíšete plnou moc, k vyřízení všech formalit spojených s nákupem nemovitosti. Poté do španělské banky si převedete finanční hotovost k nákupu nemovitosti a čekáte na pokyny realitní kanceláře.

 

Je nutné vědět, že k ceně nemovitosti je nutno přičíst 8%, což jsou daně z nemovitosti, poplatky notáři a další nutné výdaje. Provize realitní kanceláře je buď zahrnuta v ceně, což bývá uvedeno u ceny, nebo vás realitní kancelář o této provizi před nákupem informuje, stejně tak i o celkové výši nákladů.

 

Obecně to bývá 8% - 13% připočtených k ceně. Záleží na tom, zda je nemovitost úplně nová ( daň z nemovitosti je pak vyšší) nebo je starší.

Po 3 až 4 týdnech se stáváte majitelem nemovitosti, dostanete  klíče a můžete bydlet.

 

 

 

 

Úvod ke Španělsku

08.07.2013 13:49

Jsme malá skupina přátel, kteří se rozhodli opustit malý český rybníček a zkusit velkou vodu o kus dál.

Ve Španělsku.

A my jsme zvolili oblast Costa Blanca, čili Bílé Pobřeží, na jih od velkého přístavu Alicante, kde je také letiště.

Známé pobřeží Costa Brava leží severně a Čechům je určitě známější. Tam jsme nechtěli.

Ze dvou důvodů:

  1. v zimě tam není dostatečně teplo a při několika návštěvách tamních lokalit jsme zažili dosti znečištěnou vodu díky proudům z velkých přístavů.  A to bylo již před 15 lety! Možná se to již zlepšilo ale my jsme nechtěli riskovat.
  2. Lákalo nás teplo na Costa Blanca.

Jižněji je sice další známá pláž a lokalita Costa del Sol, Slunečné pobřeží, ale odradilo nás vyprávění těch, kteří to tam zažili na vlastní kůži:

  • v zimě jsou zde studené proudy z Gibraltaru a moře se dosti ochladí 
  • v létě je zde zase horko na padnutí, kdy je problém vydržet odpoledne na pláži u moře.

Takže zvítězila Costa Blanca, kde má být krásné teplo a snesitelně celý rok, modrá obloha a 320 slunečných dnů do roka. Poté co  letos v České republice odborníci počítali od začátku letošního roku sluneční svit nikoliv na dny ale na hodiny, ( nebo snad minuty?) bylo rozhodnuto! Navíc k tomu připočtěte letošní ošklivou zima, bílé velikonoce, dlouhou topnou sezonu, věčně zledovatělé silnice, smog a tmavou oblohu, a není nad čím váhat.

 

 

Navíc kousek na jih od Alicante u dalšího pobřežního města Torrevieja jsou dvě velká solná jezera a toto místo bylo vyhlášeno Světovou zdravotnickou organizací za jedno z nejzdravějších míst na světě zvláště pro lidi s dýchacími problémy.

Takže my jakožto kuřáci a astmatici žijící celý život ve smogu severní Moravy jsme se těšili, že se konečně pořádně nadechneme. A sluneční svit nebudeme počítat na hodiny.

 

Vybaveni pár znalostmi z internetu a dobrodružným duchem odjeli jsme tedy do Španělska a koupili tady – zatím – menší nemovitost a začínáme prozkoumávat a poznávat zdejší život na vlastní kůži.

 

Chtěli bychom Vás pobavit ale možná také inspirovat….

Proč Španělsko?

Tak předně ceny nemovitostí jsou nesrovnatelně nižší než např. v naší oblíbené Itálii a navíc výběr je nesmírný. Máme rádi teplo a moře a subtropické středomořské klíma, takže bylo rozhodnuto. A proč stále jen jezdit s cestovkami a utrácet peníze za hotely či pronájmy když můžeme mít něco vlastního? Samozřejmě chce to kapitál. Tak od milionu a půl, abyste koupili něco pěkného.

 

Máte-li víc, tím lépe pro vás, vybíráte pak z větší množiny i docela luxusních nemovitostí!

 

Jak se tady žije?

08.07.2013 13:36

Mnoho lidí v Česku nás strašilo, že je zde krize a kriminalita, drogové stezky a bůhví co ještě.

Tak za prvé, krize bude zřejmě ve vnitrozemí, tam bude určitě nouze o zaměstnání a život bude těžší. Zde v turistické pobřežní oblasti o krizi nikdo neví. Španělé jezdí v mercedesech, supermarkety jsou plné a navíc tady postavili jedno obrovské nákupní středisko, kde je přes 200 obchodů. Obrovské podzemní garáže ( mnohdy je problém zaparkovat, jak jsou plné, a  kde si musíte zapamatovat písmeno, číslo a barvu, - například „ A17 zelená“ - jinak jste zcela ztraceni a své auto už nenajdete) a dvě patra obchodů a restaurací, atrakcí a vodotrysků, vše pod širým nebem, kde Vás osvěžuje studená orosená pára z malých trysek, když procházíte po uličkách tohoto mini městečka. Je zde náměstí s velkoplošnou televizí, kde rostou palmy a na ploše z dvaceti trysek tryská vodotrysk na věčně dovádějící děti.

 

Jmenuje se to Zenia Boulevard a Španělé zde tráví s rodinami celé dny.

Nakupují ve velkém tak, že jim nákupní košíky přetékají a mají problém je přivézt k autu. Jsou nyní na prázdninách s dětmi a jsou ubytováni v luxusních apartmánech a domech, ty největší apartmány a vily vlastní Španělé.

 

Španělé plní drahé restaurace. Umí se bavit a dávají to znát.

 

Infrastruktura je na vysoké úrovni. Obchody jsou plné zboží, lékárny skvěle zásobené, po cestách se jede jako po sametu a lékařská péče na vynikající úrovni (vyzkoušeli jsme na vlastní kůži jedno akutní ošetření a stačila obyčejná česká kartička pojištění, neplatili jsme nic a ani nechtěli vidět připojištění, které jsme si samozřejmě vyřídili, to by zřejmě bylo nutné k hospitalizaci, a tu nechceme přivolávat…). Nemocnice je zde úplně nová a s údajně nejlepšími lékaři s okolí, angličtina je pro ně samozřejmostí. Ošetření špičkové.

S naší věčně rozbitou D1, s poloprázdnými regály v Tescu a s přeplněnými čekárnami u doktorů v Čechách si tady někdy připadáme jako rozvojová země.

 

Samozřejmě najdou se i nějaké závady. Například v jednom občerstvení ve „fast foodu“ jsme vystáli nedůstojnou frontu a již tam chodit nebudeme. Stejně to není zdravé. A Španělé zkrátka neumí rychle obsluhovat. Nemají to po staletí v povaze. Nezbývá nic jiného, než to respektovat a přizpůsobit se.

  1. Nejsou zde také supermarkety non-stop, otevírá se v 9h ráno a zavírá se v 22h, někde ve 24h.
  2. Kuřáci musí do automatu, kde není moc velký výběr a pod 100kč jsme známější cigarety nenašli.
  3. Navíc mají krabičky s moc ošklivými obrázky. Španělé se ovšem odradit od kouření nenechají a veselé pokuřují všude, kde to jde.
  4. Španělé i v turistických oblastech nejsou příliš zdatní v angličtině, když výjimky se najdou.
  5. Všechno tady trvá několikrát déle, než jsme zvyklí. Obsluha v restauraci, oprava vodovodu, odpověď na email…..zkrátka vše jde beze spěchu v klidu, jen si na to zvyknout. Je to jiný životní režim. Takový jižní, či jižanský. Čech je tady za nervózního, uspěchaného a nedočkavého člověka.

 

Ceny jsou plně srovnatelné s našimi, něco je levnější, něco dražší. Levné je oblečení, je to nebezpečné pro dámy, mohou propadnout nákupní panice, což se nám tady také stalo. Dražší je posezení v restauraci a veterináři. Ti jsou však velice kvalitní, důkladní a vstřícní. Vše vyzkoušeno na vlastní kůži, či kůži vlastního zvířete. A Španělé jsou velcí milovníci koček, což je na nich sympatické. Říkají, že kočky milují pro jejich specifickou povahu, nemusí je 3x denně venčit a hlavně neštěkají. A kdo zná z internetu veselá kreslená videa „Simon´s Cat“, tak u veterináře či pet-shopu najdete obrázky a všelijaké doplňky  ( polštářky, misky, apod.)s touto tématikou, což nás ohromně pobavilo.

 

 

  • Kriminalita a drogy se rozhodně nevyskytují v turistických oblastech a v urbanizacích, kde žijeme my a kde  žijí většinou Švédové, Angličané, Dánové, Němci, Norové, Holanďané, a to buď starší páry nebo rodiny s dětmi a Španělé zde mají letní sídla pro rodiny.
  • Často zde projíždí policejní auta a všude je pořádek a klid. Zatím jsme na nic závadného nenarazili.

 

Ovšem pokud byste hledali zaměstnání pro sebe, nabízí se práce v restauracích v sezoně. To však nebylo naším účelem pobytu, takže to nemáme zmapované. Zajímavým postřehem je, že mnoho personálu v restauracích a recepcích hotelů je ze zemí západní Evropy. Málokde najdete pouze Španěly.

 

Malá perlička na závěr. Španělé vyhledávají práce a služby „načerno“, bez dokladů, bez daní a papírů. Mnohdy mají i dvě zaměstnání, to druhé samozřejmě „načerno“. Soukromě podnikat se prý moc nevyplácí, daně ze soukromníků platí málokdo a většina prací je bez dokladů, od pronájmů po opravy vodovodů a stavebních úprav.

 

Takže státní kasa asi zeje prázdnotou ale Španělé zvláště v turistických oblastech se mají skvěle a developeři vesele staví a prodávají apartmány a vily a bohatnou dál.

Takže to bylo ke krizi ve Španělsku.